● hrnčířství ● keramika ● kamenina ● kaolin ● porcelán
● zdobení povrchu ● engoba ● glazura ● přežah ● ostrý výpal

[Zpět]

hrnčířství – řemeslná rukodělná výroba jemné keramiky, používá hrnčířský kruh

Výroba keramiky je jedním z nejstarších oborů lidské činnosti (hrnčířské pece byly už asi 8000 let př. n. l.). Hrnčířské výrobky jsou sice křehké, ale neobyčejně trvanlivé, a proto patří k nejběžnějším archeologickým nálezům.

Hrnčířský kruh, který vynalezli v Mezopotámii už asi 3500 let př. n. l., umožňuje vytvářet dokonalé rotační tvary.

keramika – výrobní odvětví a předměty (keramické výrobky) vyráběné tvarováním hliněných surovin, sušením a vypalováním za vysokých teplot

Pojmenování je podle řeckého slova keramos – hlína. Suroviny pro keramiku tvoří plastické hlíny, jíly, kaolin, ostřiva (písek) a taviva (živec, vápenec aj.). Keramika se využívá pro výrobu nádobí, ale také v sochařství a stavebnictví.

kamenina – málo porézní keramika vyráběná z hlín a jílů, keramická hmota nesklovitého lomu (na rozdíl od porcelánu) a také označení pro nádobí vyrobené z kameniny

Díky svým unikátním vlastnostem (trvanlivosti, pevnosti a malé nasákavosti) je kamenina ideální materiál pro výrobu užitkové keramiky i pro venkovní použití. Kameninové výrobky se vypalují na teplotu dostatečně vysokou na to, aby došlo k tzv. slinování, tj. ke slepení ostatních částic taveninou a tvorbě souvislého produktu. Aby se snížila teplota potřebná ke slinování, přidávají se snáze tavitelné látky jako živec a vápenec.

kaolin – zvětralá živcová hornina obsahující směs jílových nerostů s vysokým obsahem kaolinitu

Název je podle čínského naleziště Kao-ling (česky „Vysoký kopec“), kde těžili porcelánovou hlínu. Kaolin je čistá a kvalitní surovina, která se vyznačuje pevností a bělostí. Je surovinou pro výrobu kameniny a porcelánu.

porcelán – slinutá keramická hmota sklovitého lomu s glazurou, zpravidla bílá a v tenké vrstvě průsvitná, nejušlechtilejší keramický výrobek

Název vznikl z italského slova porcella – mušle. Tvrdý porcelán se vyrábí z hmoty obsahující vysoké procento kaolinitu (40 až 65 %), křemen a živec. Někdy se přidává také křída a mramor. Měkký porcelán má menší podíl kaolinitu (pod 40 %). Suroviny pro výrobu porcelánu se jemně melou ve vodě. Porcelán se vytváří vytáčením, lisováním nebo litím.

zdobení povrchu – malování, plastické techniky, glazování (opatřování povrchu keramických výrobků glazurou)

V průběhu staletí hrnčíři vynalezli velké množství různých technik a polev – glazur. Povrch keramických výrobků se zušlechťuje malbou a glazurou. Využívají se také rozmanité techniky zdobení plastického (vtlačování, vyrývání, přilepování). Zdobení se může dělat na kruhu a vznikají tak pravidelné kruhy a vlnovky na povrchu hrnců, džbánů, misek a talířů. Povrchová výzdoba se může vytvářet před vypálením, obvykle se však na vypálený střep nanášejí různé glazury a vypalují se podruhé.

engoba – povlak z jemné plavené hlíny nanášený na keramiku, zušlechťující matná vrstva na keramických výrobcích

Engoby slouží k zakrytí nečistého základního střepu (základní hmoty výrobku) a ke zdobení. Keramické výrobky se do nich mohou i namáčet, mohou se jimi polévat, anebo se nanášejí štětcem nebo různými nástroji.

glazura – sklovitá vrstva na povrchu keramického výrobku zlepšující jeho vzhledové a technické vlastnosti

Glazury jsou podle složení bezbarvé nebo barevné, průsvitné nebo krycí, lesklé nebo matné. Polévaná keramika je dokonale nepropustná, lépe se umývá a déle vydrží.

přežah – (první) vysoušecí výpal a také výrobky, které tímto výpalem prošly

Vytvarovaný výrobek se nejprve na vzduchu suší, potom se vypaluje při vysokých teplotách (obvykle do 900 °C). Pálením se hlína zpevňuje, odpařuje se z ní poslední voda a nakonec mění své vlastnosti. Během výpalu na teplotu přežahu dojde v původně pouze vysušeném výrobku z keramické hmoty k chemickým a fyzikálním změnám, které způsobí pevnost, tvrdost, nerozpustnost. Výrobek se už nedá rozmočit ve vodě a střep začíná tzv. slinovat, stává se méně porézní. Hlína se mění v keramiku.

Podle typu keramické hmoty také výrobek přežahem změní barevnost. Barevnost je způsobena obsahem přírodních nebo záměrně přidaných oxidů kovů, např. cihlově červenou způsobují oxidy železa. Při poklepu vydává již výrobek tlumený cinkavý zvuk charakteristický pro keramiku a porcelán.

ostrý výpal – dožah, výpal glazury

Některé druhy keramiky se pálí jen jednou, ale většina výrobků je glazovaných a pálí se dvakrát. Teplota druhého výpalu je většinou vyšší než 1000 nebo 1200 °C, záleží na druhu hlíny, vlastnostech glazury a na typu keramické pece. Přežah zajišťuje mechanickou pevnost keramického výrobku vhodnou k další práci a manipulaci při zachování poréznosti, aby výrobek byl schopen glazuru nasáknout. Po druhém vypálení potáhne glazura keramiku sklovitou vrstvou.

Ateliér malby a keramiky

[Zpět]